Když píšeme pracovní inzeráty, často si ani neuvědomujeme, kolik klišé výrazů využíváme. A co teprve, jak tyto fráze působí na potenciální uchazeče. Rozhodli jsme se proto uskutečnit průzkum, ve kterém jsme se zaměstnanců ptali, jak na ně typická slovní spojení v inzerátech působí. Výsledky by Vás mohli překvapit.[i]
Výstupy jsme rozdělili do tří kategorií podle reakcí našich respondentů. Jako první přicházíme s frázemi, které z průzkumu vyšly jako „neutrální“, přesto pohledy zaměstnanců na ně se značně rozchází.
Přestože podle statistických výsledků vychází vnímání této fráze spíše neutrálně, přístupy jednotlivců k ní se značně liší. Je zřejmé, že starší uchazeče o zaměstnání toto sdělení spíše odradí, přesto se našli i lidé ve věkovém rozpětí 18-31 let, kteří se k této frázi staví se skutečným nadhledem:
„Cítím se být mladá a ráda bych pracovala v kolektivu, do kterého zapadnu, na druhou stranu nyní nedokáži říci, jak na mne bude tato věta působit za pár let…“
A najdou se i tací, kteří nešetří kritikou: „Sám se považuji za mladého, i když na druhou stranu je to nicneříkající blábol, který se pohybuje na hraně diskriminace věku, takže to spíš firmě uškodí. Co to asi je za práci, kde je mladý a dynamický kolektiv?“
Několik respondentů se i zamyslelo nad samotným označením „dynamický“, který na ně působil velmi rozporuplně: „Pojem je nicneříkající. „Dynamický kolektiv“ mi evokuje spíš fluktuaci, mě by více vyhovoval tým stabilní.“
Přesto se většina mladých jedinců s touto inzertní frází ztotožnila. Pod dynamickým kolektivem si nepředstavovali ani tak časté střídání zaměstnanců a zmatek v pracovním prostředí, jako možnost prosazovat své nové způsoby: „Upřednostňuji mladý a dynamický kolektiv a ne strnulé jedince s neochotou cokoliv měnit, byť k lepšímu.“
Každopádně i mladí lidé si uvědomují, že více se v zaměstnání naučí spíše od zkušenějšího a staršího kolegy a je pak možné, že díky využití této fráze nebudou o Vaší nabídce uvažovat. Obecně pak s tímto spojením souhlasili respondenti, kteří se sami označují za „dynamické“.
Proto je třeba si nejprve určit priority, zda jako zaměstnavatel hledáte spíše mladé kariérní „neposedy“, kteří touží po vlastní seberealizaci bez ohledu na to, zda mají reálně co nabídnout nebo stálejší zaměstnance, kteří se dokáží i zastavit a zamyslet se.
A jsme zpátky u dynamiky. Ovšem na rozdíl od „mladého a dynamického kolektivu“, je vnímání jednotlivců u této fráze stejně neutrální, jak vychází naše statistiky. Velká část respondentů toto tvrzení o dynamice podniku považuje za klišé, které si o sobě myslí téměř každá firma, přesto je nijak nepobuřuje ani nemotivuje na inzerát odpovědět.
„V dnešní době to asi moc neřekne, protože se takto bude zřejmě cítit každá velká firma (nikdo přece do inzerátu nenapíše velká stagnující společnost)“
Několik jednotlivců se však k tomuto spojení staví pozitivně, neboť v něm vidí stabilitu a jistotu práce, zatímco negativně se vyjadřovali většinou lidé, kteří upřednostňují malé podniky.
Jeden z našich respondentů dokonce podotkl, že velké podniky se ze své podstaty ani dynamicky rozvíjet nemohou: „Velká společnost se nerozvíjí dynamicky nebo má zadavatel pokřivenou představu o významu „velká společnost“.“
Přestože toto slovní spojení málokoho otrávilo až natolik, že by na inzerát neodpověděl, využívání otřepaného klišé může na kandidáty působit poměrně negativně. Je zde pak velký rozdíl ve vnímání kandidátů, kteří již své zaměstnání mají nebo jsou bez práce jen krátce a mezi těmi, kteří na svou příležitost stále nemohou narazit a budou stabilnější prostředí velkého podniku oceňovat.
Tím spíš, že jsou ramena vah rozdílných názorů tak vyrovnané, že nepřevládá ani jedna ze stran, je třeba se o to víc zamyslet nad tím, jaký typ zaměstnance vlastně hledáme. Jedinou frází můžeme odradit jednu skupinu, zatímco druhou přitáhneme, otázkou pak zůstává, zda opravdu přitahujeme ty, které chceme…
Pokud Vás tento článek zaujal, podívejte se i na další často užívané fráze, které potenciální kandidáty spíše povzbudí na inzeráty odpovědět nebo je zcela odrazují.
[i] Průzkumu se zúčastnilo 47 respondentů. 40% žen a 60% mužů. Zastoupení věkových kategorií je: 18 – 30 (30%); 31 – 40 (43%); 41 – 50 (17%); 51 – 60% (8,5%); 60+ (1,5%). 70% respondentů mělo vysokoškolské vzdělání, 28% středoškolské s maturitou a 1% základní.